… nebo také jinak, přebytek peněz, plné prasátko, to jsou hřejivě působící situace a rozhodně to v běžném životě nejsou situace běžné, na které bychom byli zvyklí. Asi stojí za to, nějakou takovou prima věc si popsat a trochu se s těmi penězi pomazlit.
Matně si vzpomínám, že bývalo podivným pravidlem, že peníze přidělené nějakou institucí, instituci jiné, bylo třeba do nějakého termínu, obvykle do konce kalendářního roku, utratit bez ‚ztráty květinky,‘ tedy bez nebezpečí, že peníze propadnou darující instituci. Ještě v loňském roce to vypadalo, jako že konkrétně České dráhy mají takový problém. A jak v nebezpečí peníze utratit? Přece reklamou. V předcházejících letech právě České dráhy byly podle mne na tapetě, protože vždy v závěru roku se v TV objevovala reklama právě od ČD. To už není. Jsou jiné problémy s penězi. Podle pravidla, že o něčem by měl psát někdo, kdo o věci něco ví, bych měl sklapnout blok, zahodit tužku nebo nejlépe vrátit školné. Protože ale mám rád chůzi po tenkém ledě, risknu to a opřu se do sportu, konkrétně do tenisu. Na tenis sázím, nejsem gambler, pohybuji se tak kolem stovky, myslím stovky korun denně a výsledky jsou tak nějak „nula od nuly pojde.“ Nejsem tedy tak úplně neznalý situací a pravidel kolem tenisu a tak to risknu. Nedávno byl na internetu zveřejněn seznam odměn (price many) jednoho ze čtyř grandslamů. Spočítal jsem, že kdyby se tyto odměny ponížily jen o pouhých deset procent vznikla by úspora v řádech milionů (českých korun), která by mohla být věnována například na zastřešení kurtů. Déšť opravdu dost často trápí tenisové turnaje. Podle poslední události musím trochu poopravit ten nápad odměny snížit. Oni by to tenisté i tenistky přežili, i když jejich náklady jsou vysoké. Jde o vysoké daně, musí zajistit chod svého týmu a čím vyšší postavení v žebříčku, tím vyšší odměna, tím početnější tým a tedy i platy členům týmu, náklady tvoří samozřejmě i cestovné a ostatní potřebné věci, které nejsou zadarmo. Některé náklady pokryjí sponzoři, ale někdy ani to nestačí, obzvláště když se objevil nápad zdanit i ty sponzorské dary. Zřejmě snaha ty „vysoké“ příjmy tenistů trochu ponížit. Myslíte? Ale, kdepak. Tudy cesta nevede. Lepší nápad je odměnu tenistovi (nebo tenistce) odebrat s odůvodněním, že výkon neodpovídá. Čemu? Nevím. Stalo se to jedné americké tenistce, která prý nepředvedla odpovídající výkon. To utkání skončilo ve dvou setech 6:0 a 6:1. Je to téměř zdrcující porážka, ale není to zase tak neobvyklý výsledek zápasu, takové výsledky jsou ne snad běžné, ale občas se to stává, zvláště v tenise ženském. Jsou i jiné anomálie, třeba výsledek 6:2 a 2:6 (a hraje se třetí set.) Ta Američanka se odvolala, ale má pramalou šanci spor vyhrát. Ještě poznámka. Zdají se vám vstupenky na tenisová utkání drahé? Dokud bude tenisové utkání show, budou vstupenky drahé, prohlásil jeden z hlavních bosů českého tenisu. Soudě podle zveřejněných price many pro letošní rok, je to docela výnosný sport. Odměnu převyšující 1,5 milionu (českých korun) si odnese i tenista(tka) poražený(á) v prvním kole kvalifikace na AO (Australian open). Nezdá se vám to trochu zvrhlé? A proč se tedy šetří (ta odebraná odměna americké tenistky)? Odměny v roce 2019 právě na zmíněném AO dosáhly v součtu miliardy (opět českých korun). Když uvážím, že kromě nutných členů realizačních týmů si přivydělají i jiní, jsou to pěkné a jistě líbivé výsledky. Mimochodem počet tenistek v žebříčku WTA je celých 900. Pravidla chráněného žebříčku jsou podivná, (proč vůbec jsou?), je známý případ, kdy sudí poslal tenistku v legínách převléknout, sudí jsou vůbec zvláštní osoby, hráči a hráčky umí také pěkně potrápit…. I přesto se mi tenis líbí, jen je škoda těch zbytečných excesů.
