Pojem Evropská unie je pro mne téměř totéž jako pověstná „španělská vesnice.“ Psát tedy cokoliv na téma EU je pro mne procházka po tenkém ledě. I tak se o to chci pokusit. Jen na úvod: v referendu o vstupu do EU jsem hlasoval PRO po sametové revoluci jsem byl hrdým voličem. To bylo dříve. Nyní jsem PROTI, jsem tedy euroskeptikem a k jakýmkoliv volbám nechodím. Budiž tedy mé já zatraceno v očích mnoha obyvatel Evropy. Postupuji v těchto i ostatních veřejných záležitostech systémem ‚selský rozum.‘ Vím, že kdokoliv chce něco napsat, musí nebo by měl o tom něco vědět. Trochu jsem se tedy informoval na tetě Wiki. Evropská Unie je obrovská věda, ale právě proto se ptám …. Proč je počet poslanců v Europarlamentu určen poměrně podle počtu obyvatel příslušného členského státu? Na základě cílů, které má EU stanoveny všelijakými smlouvami, dohodami a zásadami si myslím, že by měl být počet Europoslanců stanoven podle jiných kriterií. Nevím….. vyberme si třeba hospodářský výsledek, stav soudnictví, bezpečnost dopravy, ochrana osobnosti a podobně, v jednotlivých členských státech. Počet obyvatel nevyjadřuje hospodářské ani politické postavení v Evropské Unii a tak na příklad Italie má stejný počet poslanců jako třeba Spojené království, Německo má podle počtu obyvatel počet poslanců ten nejvyšší možný, t.j. 99. Snad jedině v případě Německa je stanovení počtu poslanců podle počtu obyvatel země vypovídající v kriteriu ‚hospodářský výsledek,‘ naopak bezpečnost obecně, nejen bezpečnost dopravy je tak trochu problémem díky stavu postimigračnímu. Je snad jasné, co tím myslím. Evropská Unie má podle posledního stavu sedm hlavních institucí. Jen pro příklad je to právě nyní volený Europarlament, dále je to Rada Evropy, Soudní dvůr a další. Jen jsem nahlédl do popisu činností těchto orgánů a na první přečtení je činnost těchto sedmi orgánů nahraditelná dvěma orgány. Stačil by podle mě Evropský parlament a Rada Evropy. Rada Evropy je totiž seskupení hlav států členských států spolu s předsedou Evropské komise a její činnost je tak lehce odlišná od ostatních. Jen tak na okraj. Počet Europoslanců je stanoven na maximálně 351. Ta jednička, to je předseda. Vím, že členských států EU je současně teď dvacetosm a reprezentovat takový počet členů dá asi dost „práce,“ ale 351 je pčece jen podle mého soudu příliš. Připočteme-li počet zástupců ostatních institucí a násobíme-li jento počet průměrným platem, dojdeme asi k číslu, které nám vyrazí dech. Dejme do protikladu toto číslo a dotace, které EU poskytuje členským státům, uvědomíme-li si, že všechny instituce EU jsou pasivní, tedy nepřinášející žádné hodnoty a tedy ani finanční zisk, je potom záhadou, kde se ty zmíněné dotace „urodí.“ V dřívějším režimu se u nás mluvilo hodně o produktivitě práce. Tak mě napadá: jakou má asi tak produktivitu práce Evropská Unie? Zarazilo mě i to, že každá z členských zemí má svá pravidla týkající se voleb do Evropského parlamentu, jsou jen tři body, které musí být dodrženy. Nevím, kdo stanovil možný počet uskupení, která se mohou zúčastnit těchto voleb, ale počet uskupení v počtu 39 je neuvěřitelný, nedávající možnost nějaké spolupráce, signalizující nesourodost názorů, roztříštěnost cílů, ale i nepochopení. Příkladem budiž uskupení Moravané – na Moravě mají jiné cíle než v Česku? Nebo také „demokratická strana zelených ZA PRÁVA ZVÍŘAT“ ano, v uvozovkách je celý název uskupení! Mimochodem práva zvířat jsou podle mne zcela apolitický pojem a do parlamentních voleb EU prostě nepatří. Prostě je to „guláš“ a „španělská vesnice.“ Možná plácám nesmysly nebo se pletu a tak se znalcům i „znalcům“ omlouvám.
